Hlavní součást infrazářičů. Úkolem hořáku je převést chemickou energii na tepelnou energie.
Spalují směs plynu a vzduchu a vzniká tak teplo.

Je teplo, které vznikne úplným spálením jedné jednotky paliva. Využije se i teplo, které je obsaženo ve vodní páře obsažené ve spalinách. Spalné teplo je tedy větší o podíl kondenzačního tepla vlhkosti než příslušná výhřevnost.

Počítačový detailní výkres otopné sestavy.
Při realizace lze podle tohoto výkresu smontovat zářiče i celou otopnou sestavu .

COP (koeficient výkonu) je hodnota udávající efektivitu tepelného čerpadla v definované oblasti (obvykla v laboratorních podmínkách). Je to poměr celkové energie (energie k vytápení a provozu) a energie potřebné k provozu.

Systém vyvinutý firmou Kübler sloužící k rychlému výpočtu úspor primární energie a emisí na základě individuáln zadaných parametrů. Vypočtěte si svůj potenciál úspor na naší kalkulačce CO₂.

Při dopadu infračerveného záření resp. elektromagnetického zářenína pevné těleso nebo na hladinu kapaliny, dochází k přímému ohřevu tělesa. Opakem je nepřímý ohřev, kdy jsou předměty ohřívány teplým vzduchem.

Přímý ohřev

Tmavý zářič je trubka, obvykle ve tvaru U, ve které proudí spaliny o teplotě až 800 °C. Hořák, namontovaný na jednom konci trubky, spaluje zemní plyn, ventilátor na opačném konci vytváří potřebný podtlak pro přenos spalin. Díky reflektoru, umístěnému nad celým systémem trubek, se teplo z trubek vyzařované vzhůru odráží dolů na vyhřívanou plochu. Vzhledem ke tvaru U se střední povrchová teplota sálavé trubky pohybuje mezi 250 – 500 °C po celé délce trubky. Název „tmavý zářič“ je z technického hlediska již překonán.
Dříve poukazoval na fakt, že na rozdíl od světlých zářičů nemají tmavé zářiče žádnou sálavou, žhavou plochu. Dnes již naleznete mezi vysoce výkonnými tmavými zářiči sálavé žhnoucí trubky. Podstatný rozdíl mezi světlými a tmavými zářiči je ten, že u tmavého zářiče probíhá spalování v uzavřeném systému, což umožňuje kontrolovaný odvod spalin.

Součást sálavé trubky infračerveného zářiče resp. tmavého zářiče, která zvyšuje přenos tepla ze spalin na povrch sálavé trubky.

U samostatného odvodu spalin od jednoho či dvou zářičů přímo do volné atmosféry jsou tyto zářiče napojeny na odvod spalin, přičemž celá sestava odvodu spalin slouží jako sekundární sálavá plocha
a je považována za součást sálavé trubky.

Vlny elektrického a magnetického pole, které se od zdroje záření šíří rovnoměrně všemi směry v místnosti. Podle vlnové délky obsahuje elektromagnetické záření např. gama záření, viditelné záření, infračervené záření, radiové vlny.

Infračervené záření

Průkaz energetické náročnosti budovy je dokument, který hodnotí budovu z hlediska spotřeby energie v oblasti vytápní, klimatizace, potřeby tepla na ohřev vody a osvětlení. Vystavení, použití, zásady a principy průkazu energetické náročnosti budov v ČR Ministerstva průmyslu a obchodu směrnicí 2002/91/ES o energetické náročnosti budov a vyhláškou c. 148/2007 SB., o energetické náročnosti budov (v Německu DIN V 18599). Pro nebytové prostory energetické průkazy vystavují autorizované osoby s příslušnou autorizací.

Opatření sloužící ke snížení určitého množství primární a/nebo druhotné energie.

Energeticky úsporné nazýváme ty předmety nebo objekty, které přináší ve srovnání s průměrnými systémy obzvlášť velkou úsporu energie a pracují proto z energetického pohledu velmi efektivně.

V halách s velkým přetlakem či podtlakem, ve výrobních halách s velmi znečištěným nebo zaprášeným vzduchem je možno infračervené zářiče vybavit přívodem vzduchu nezávislým na prostředí v hale. Spalovací vzduch se v těchto případech nasává zvenčí. Toho lze docílit vícevrstvou průchodkou stěnou či střechou nebo i odděleně.

Podlahové vytápění patří do skupiny plošného vytápění. Pod podlahu se položí trubky s topným médiem, např. teploou vodou, které předává svou energii odspodu do místnosti.

Topné systémy používané převážně ve velkých prostorách (např. skladových, sportovních či průmyslových halách). Dělí se na konvekční vytápění, jako teplovzdušné vytápění (konvekce), sálavé vytápění jako světlé či tmavé zářiče (infračervené záření).

Pod pojmem vytápěcí technika rozumíme všechna technická zařízení, která je možno použít pro vytápění objektu či prostor.

Teplo, které vznikne spálením jedné jednotky paliva. Teplo, které je obsaženo ve vodní páře obsažené ve spalinách se nevyužije. Výhřevnost je proto vždycky menší než spalné teplo.

Definovaná oblast v budově, příp. v hale, která má určitý požadavek na vytápění (teplota, provozní doba).

Jeden z typů infračerveného vytápění. Infračervené záření vzniká viditelným spalování směsi plynu a vzduchu. Rozžhaví se přitom keramické desky. Nevýhodou tohoto infračerveného systému je fakt, že spaliny nejsou odváděny uzavřeným systémem do volného prostoru, ale unikají přímo do haly. V oboru sálavého vytápění rozlišujeme mezi světlými zářiči s otevřeným spalováním a tmavými zářiči s uzavřeným spalováním.

V hybridním systému jsou spojeny dvě technologie. Systém H.Y.B.R.I.D. firmy Kübler propojuje vytápění hal, zpětné získávání tepla a digitální regulaci. Infračerveé vytápění hal je přitom propojeno přes výměník tepla s teplovodním vytápěním např. kanceláři.

Topné systémy vyvinuté přímo pro vytápění průmyslových budov či hal. Díky vysoké provozní bezpečnosti a krátké době amortizace jsou pro použití v průmyslových a skladových halách vhodné především tmavé zářiče.

Infčervený, zkratka IR, dříve také ultračervený, popisuje neviditelný díl elektromagnetického spektra, který navazuje na dlouhé vlny (červené) viditelného světla a má délku λ od cca. 800 nm do 1 mm. Při dopadu na pevné či kapalné těleso vyvolává infračervené záření teplo.

Topné systémy, které vydávají infračervené záření a je možno je využít jako zdroj tepla. Vyznačují se velmi malými tepelnými ztrátami. Jejich další výhody jsou např. úspora až 54% energie a nákladu oproti standardním systémum, příjemné pracovní klima (podobné přirozenému principu slunečního záření), nízké investiční náklady, krátká doba amortizace, rovnoměrné rozvrstvení tepla i v halách se špatnou izolací, krátká doba zátopu a fakt, že nevíří prach. Jsou velmi vhodné pro velké plochy a prostory, jejich výhodou je, že ohřívají přímo předměty a ne vzduch, který ve vysokých prostorách stoupá vzhůru.

Infračervené paprsky jsou světelné vlny mimo viditelné spektrum. Toto tepelné záření se nejvíce podobá principu zslunečního záření.

elektromagnetické záření

Sálavá úČinnost infračerveného záření je kvantitativní kritérium pro racionální využití energie u infračervených zářičů. Poměr vydaného výkonu záření k dodanému tepelnému zatížení, tedy podíl energie využitelné ve vytápěném prostoru. Firma KÜBLER započala diskuzi na téma podíl infračerveného záření, a tím i na téma sálavá účinnost jakožto směrodatné kritérium pro hodnocení kvality moderních topných systému. Mezinárnodní význam získal plně automatický systém na měření sálavé účinnosti průmyslových infračervených zářičů RayLab –(tmavé / světlé zářiče). Systém RayLab vyvinutý firmou KÜBLER je zakotven jako metoda B i v evropské normě a je nejspolehlivější možností, jak provádet měření dle nové evropské normy EN 416-2 a 419-1. Hodnocení dle sálavé úcinnosti umožňuje odkrýt nesmírné možnosti úspor jak spotřeby energie, tak i emisí CO₂.

Pod pojmem konvekce označujeme ohřev vzduchu od teplých povrchu. V prostorách s vysokým stropem je to nechtěný efekt, neboť teplý vzduch stoupá vzhůru a zustává nevyužitý jako teplý vzduchový polštář pod střechou.

Tepelná ztráta konvekcí – vzduch ohřátý např. od horkých trubek topných systémů stoupá vzhůru a zůstává nevyužitý mimo oblast pobytu osob.
Konvekce

Tmavé zářiče resp. infračervené zářiče jsou používány ve skladových halách jako ochrana proti korozi z těchto důvodů:

1.) docílíme snížení relativní vlhkosti vzduchu a
2.) ohřátí povrchových ploch skladovaného zboží na teplotu vyšší než je okolní vzduch. Kondenzace a tedy i koroze vzniká pouze tam, kde je povrchová teplota skladovaného zboží nižší než teplota okolního vzduchu.

Vysoce výkonný systém firmy KÜBLER GmbH (Princip infračerveného resp. tmavého zářič). Získal mezinárodní ocenění „ Průmyslové vytápění roku1996 “. Tento typ zářiče určuje trendy směrem k vyššímu stupni účinnosti a je to zároveň první vytápění hal svého druhu, které splní i Vaše nároky na design. Zářice Optima umožnily snížit ztrátu konvekcí, maximalizovat přenos tepla a teplotu trubek. Dále také umožnily optimalizaci sálavé účinnosti pro získání více přímého teplana pracovišti a snížení spotřeby energie. Při použití zářiče Optima tedy vznikají úspor energie oproti obvyklým konvekčním systémům ve výši až 50%. Ještě vyšší efektivitu nabízí od roku 2001 nová generace OPTIMA plus.

Jako primární energie se označuje energie, která existuje v přirozených formách ve fosilních zdrojích (ropa, uhlí, zemní plyn, jaderná paliva) či jiných přirozených zdrojích (voda, vítr, slunce atd). Tuto energii lze přeměnit ve druhotnou energii (teplo, elektřina, pohyb) spalováním či jiným fyzikálním či chemickým procesem.

R.O.S.S.Y® řídicí systém firmy Kübler optimalizující využití zdrojů energie při vytápění hal. Inteligentní úsporný modul optimalizuje dobu zátopu i spotřebu energie, nabízí nové fuknce a vysokou úroveň obsluhy. Rozvaděč R.O.S.S.Y® získal v roce 2004 od německého Spolkového ministerstva hospodářství "Cenu za inovaci" za prokazatelný přínos k hospodárnějšímu provozu vytápění hal.

Na rozdíl od samostatného odvodu spalin mají infračervené zářiče resp. tmavé zářiče v tomto případě odvod spalin společný. I pro více infračervených zářičů je při společném odvodu spalin treba jen jedna průchodka stěnou či střechou. Je možno napojit dohromady až 20 zářiů. Správný podtlak v celém systému spalinového potrubí obstarává společný spalinový ventilátor.

Společné odvody spalin

U atmosferického hořáku vzniká podtlak v hořáku tahem ventilátoru umístěného na konci potrubí.

Energie, která vzniká jako vedlejší produkt přeměny primární energie v technologickém procesu, jehož hlavním účelem není výroba tepla. Jedná se především o elektrickou nebo tepelnou energii.

Topné systémy vyvynuté speciálně pro použití ve stájích a při chovu dobytka. Obzvlášť vhodné jsou infčervené - resp. tmavé zářiče neboť zabraňují víření prachu a vytvářejí tak příjemné prostředí pro chov mláďat. Agrarnox®

Moderní řídicí systémy umožnují samostatné řízení jednotlivých topných zón jako např. nastavení denní a útlumové teploty, dovolené či státních svátků. R.O.S.S.Y®

Decentralizované vytápění, které předává teplo ve formě infračerveného záření. Osvědčilo se jako úsporná varianta šetrná k životnímu prostředí při vytápění hal.

Infračervené vytápění
tmavý plynový zářič

Energie, vázaná v neuspořádaném pohybu atomu či molekul určité látky..

Opatření a postupy sloužící k udržování technických zařízení a systému. Výhodou pravidelné údržby (obvykle 1x ročně) jsou zajištěná funkčnost zařízení v zimě, trvale hospodárný provoz, přehledné a pevné provozní náklady místo nenadálých vysokých nákladů při poruše, prodloužení životnosti a zaručená prodloužená záruční doba.

Servis

Právní účinek u servisní smlouvy je povinnost výrobce vůči kupujícímu, v pravidelných intervalech kontrolovat dodané zboží a v případe potřeby ho i opravit. Firma KÜBLER nabízí řadu lukrativních servisních smluv, cenově výhodných a individuálně nastavitelných. Zahrnujeme i zářiče jiných značek. Podtrženo a sečteno není pravidelná údržba vytápění otázka nákladu, ale hospodárného provozu, který se může vyplatit již během první topné sezony.

Topné systémy, které přivádějí do místosti pomocí ventilátoru teplý vzduch, a tím ji vytápějí. Nevýhodou takového konvekčního vytápění je, že teplý vzduch stoupá vzhůru. Ve vysokých místnostech pak zůstává pod stropem tzv. teplený polštář. Vznikají tak velké energetické ztráty a na pracovišti teplý vzduch chybí.

Stropní sálavý panel či teplovodní stropní sálavý panel je typ infračerveného vytápění. Teplá voda proudící trubkami, které jsou přivařené na kovové desce, vytváří v trubkách vysokou povrchovou teplotu, což způsobuje tepelné záření. Ohřeje se tedy celá konstrukce. Nevýhodou tohoto vytápění je nízká povrchová teplota oproti plynovému zářiči. Z tohoto důvodu je pro rovnoměrné rozvrstvení tepla třeba velká topná plocha.

Topný systém, který využívá jako teplonosné médium topnou vodu. Obvykle se jedná o konvekční systémy nebo sálavé stropní panely, které mají centrální kotelnu, odkud jsou topná tělesa zásobována teplou vodou.

Teplo je fyzikální veličina, chápaná jako přenášená .tepelná energie .

Teplo

Tepelné ztráty (také tepelná zátěž) je takový tepelný výkon, který je potřeba přivést do určité místnosti či budovy, aby tato byla dosatečně temperována. Vypočítá se na základě využití budovy, jejího zateplení a velikosti.

Přenos tepla v rámci jednoho tělesa nebo kapaliny difuzí na základě teplotního rozdílu.

Tepelné čerpadlo je technické zařízení, které umožńuje aby tepelná energie z jednoho zdroje (např. vzduch) byla ohřáta a na jiném místě využita např. pro vytápění místností či přípravě teplé vody. Nejobvyklejší je tento proncip: v uzavřeném oběhu cirkuluje chladicí médium, které se vypařuje (teplo je odebíráno ze zdroje) a následně stlačeno při vyšší teplotě. Na druhé straně (obvykle v otopné sestavě) je teplo předáno a médium je následně pomocí regulační klapky uvolněno do původního stavu - koloběh může začít znovu. Vzhledm k tomu, že teplotní hladina zdroje je snížena, je takovéto zařízení v zásadě možno použít i k chlazení.

Tepelné záření je elektromagnetické záření, které vyzařuje každé těleso v závislosti na své teplotě.

Jako zpětné využití tepla se nazývá získávání teplené energie vázané v teplém vzduchu, spalinách či teplé vodě. Přes výměník tepla je energie předávána do akumulačního media a následně využívána k přípravě teplé vody, teplovodnímu vytápění či předehřívání vzduchu.

Výměník tepla je zařízení, které předává tepelnou energii z jendoho typu média na jiné. Lze tak například využít zbytkové teplo ze spalin při infračerveném vytápění hal pro vytápění kanceláří či předehřátí užitkové vody.

Výměník tepla ze spalin